Technologie a materiály
Tento systém jako jediný na trhu nabízí plovoucí uložení bederního pásu
Swivel & SlideTM a zároveň kyvné uchycení ramenních popruhů ARMotion SystemTM.
Simbióza systémů Swivel & SlideTM a ARMotion SystemTM zaručuje maximální
volnost pohybu těla jak při chůzi v lehkém terénu, tak při náročném pohybu při lezení
v horách. EquiMotion Plus TechnologyTM jako celek šetří energii a zároveň umožňuje
plnou kontrolu nad hmotností a stabilitou batohu dle potřeby a situace, kterou lze
snadno regulovat dotažením/povolením stabilizačních popruhů bederního pásu
a ramenních popruhů.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
Všechno začalo v 80. letech touhou mladého studenta mít pro své výpravy do hor alespoň nějaké vybavení, od větrovky, návleků do sněhu, po batoh a spacák. V té době bylo v Československé republice vše nedostatkem a jediná cesta, která k tomuto snu vedla, byla vlastní tvorba. Objevil jsem v pokojíčku své sestry šlapací šicí stroj Minerva Bobin a začal se postupně po nocích učit šít. Díky sousedce ze sousedního domu, která byla pánská krejčová a ke které jsem chodil na rady, jsem se naučil základy střihů. Zjistil jsem, jak se vsazují kapsy do bundy, jak se pasují jednotlivé díly oblečení k sobě, atd. Pomalu jsem se propracoval až k šusťákové bundě. Své modely jsem se snažil „oživit“ různými nášivkami typu „USA“, „Canada“ – získané směnou mezi kamarády, kteří je přivezli ze zahraničí. Své vlastnoručně ušité oblečení jsem nosil dalších 5-10 let.
ROBIC je speciálně vyrobené nylonové rouno se základní osnovou N/210D protkávanou mikro ripstopovou strukturou N630D.
Robic je speciální typ nylonového vlákna, které vykazuje obdobné parametry v oděruodolnosti a pevnosti jako vlákna Cordury, ale je značně lehčí.
Látka ROBIC je na lícové straně opatřena speciálním karbonovým zátěrem, velmi odolným proti oděru, a na rubové straně standardním polyuretanovým zátěrem. Kombinace obou zátěrů dodává látce vynikající vlastnosti a maximální odolnost.